Historie plemene
Zemí původu PAPILLONŮ byli stanoveny Francie a Belgie.Ti se ujali šlechtění
tohoto plemene.V Itálii patřil španěl neodmyslitelně ke šlechtě a dvoru.Na
všech historických vyobrazeních často bývali psíci malého vzrůstu podobní
dnešním phalénům-je to varieta se zavěšenýma ušima dolů.Itálie se může
považovat za kolébku těchto španělů.Z historických děl zabývajících se lovem se
zjistilo,že se tento psík využíval při lovu jako slídič,vyháněl koroptve,zajíce
a křepelky z nedostupných míst.Pro tuto práci byl ale dost malý,tak se postupně
dostával z psinců do stavení a získával si oblibu urozených dam.Trpasličí
španěl byl i průvodcem slavného rodu Medicejských,svědčí o tom několik obrazů
této rodiny.Nejznámější je patrně obraz Lorenza di Medici od Giorgia Vasariho
nazvaný Lorenzo a jeho poslové.Tiziano Vacelio namaloval tyto psíky např. v
doprovodu známé vévodkyně Eleonory Gonzacy Urbinské,tak i nahé venuše
Urbinské.Od roku 1540 se také španělé začínají objevovat na obrazech
francouzských umělců a je jasně dokázáno z různých portrétů namalovanými francouzskými
malíři,že tito psíci byli stálými průvodci na francouzském dvoře.Také syn Anny
Rakouské Ludvík XIV,je portrétován s těmito psíky.I dva psíci madame Pompadur
byli nepochybně předchůdci dnešních phalénů.Dokonce dceru Marie
Terezie,královnu Marii Antoinettu prý její španěl doprovázel do vězení,ale i
pod gilotinu.Tři sta let až do francouzské revoluce byli trpasličí španělé
neodmyslitelným doplňkem francouzských králů.Po francouzké revoluci se s
odchodem šlechty začali vytrácet i tito jejich společníci.
V 16. a 17. století byli Paříž a Londýn nejdůležitějšími městy Evropy a
šlechta si oblíbila tyto psíky a proto je nalézáme i na anglickém královském
dvoře.Ve Švýcarsku se první známka o papillonovi datována rokem 1564.kde se též
zachoval obraz s papillonem,který namaloval Tobias Stimmen.Pruská královna
Sophie Dorothea se také nechala namalovat v roce 1740 s tímto salónním
psíkem.Dále pak Marii Terezii též můžeme najít s manželem a jejími dětmi ne
obraze s těmito trpasličími španěly.Na žádost císařovny Marie Terezie byl
jeden ze španělů uchován v přírodovědeckém muzeu ve Vídni.
Po francouzské revoluci toto plemeno málem vymřelo,teprve na konci 19.
století někteří nadšenci ve francii a Belgii se začali zabývat záchranou tohoto
plemene a začali rozvíjet cílený chov.Standart plemene byl poprvé doložen v
roce 1905.
Po skončení první světové války se opět zdvihli belgičtí i francouzští
chovatelé,kteří s velkými obtížemi a ztrátami v chovu přestáli i druhou
světovou válku.V první polovině našeho století se organizovaný chov papillonů
uskutečňoval jen v Belgii Francii.Až ve dvacátých létech byli první
typičtí představitelé importováni do Anglie,kde tato linie založila prakticky
celý,dnes velmi úspěšný a pravděpodobně nejrozšířenější chov papillonů.po
druhé světové válce se plemeno rozšířilo prakticky do celého světa.Ve velké
Británii i Americe zapisují více než 1000 štěňat ročně do plemenné knihy.V
zemích původu plemene zapisují podstatně méně vrhů.Větší počet zápisů je i ve
skandinávii,především ve Švédsku.Jsou však v malé míře zastoupeni i v
Japonsku?Jižní Africe a Austrálii.
V dřívější době měli všichni trpasličí španělé bezvýhradně zavěšené ušní
boltce.Kolem roku 1700 se začínají objevovat malby znázorňující tohoto psíka se
vzpřímenýma ušima,které připomínají tělo motýla.Prapředek našich psů Vlk má
ušní boltce vztyčené,tak je možné,že se časem projevilo dědičné zakódování pro
vztyčené ucho.Ovšem po staletí byli znázorňováni španělé vždy se zavěšenýma
ušima,tak je pravděpodobnější teorie přikřížení jiného plemene.Z Mexika
byli do Španělska byli dováženi psíci podobní dnešní čivavě,avšak belgičtí
a francouzští chovatelé tvrdí,že Papilloni a Phaléni byli vždy chováni
samostatně jako čistokrevná varieta bez křížení s jinými plemeny.Původně mezi
Papillonem a Phalénem nebyl moc velký rozdíl a do roku 1969 bylo křížení obou
variet povoleno.Poté až do roku 1984 trval zákaz vydaný FCI,protože s těchto
spojení vznikali nejen Papilloni a Phaléni,ale i jedinci s bočně odstávajícíma
ušima,nebo s ušima vztyčenýma,ale s překlopenou špičkou.Opětovné křížení obou
variet bylo FCI povoleno v roce 1984.Dnes se rodí 90% štěňat ve varitě Papillon
a varieta Phaléne je velmi vzácná.Odchovat dokonalého Phaléna je dnes skutečnou
raritou.
Standart plemene
F.C.I.-Standard č.77/06.04.1998/GB
MALÝ KONTINENTÁLNÍ ŠPAŇEL
(Epagneul naim continental)
ZEMĚ PŮVODU:Francie,Belgie
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU:
17.09.1990
POUŽITÍ:společenský pes
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:Skupina 9 společenská plemena
Seznam
9 malý kontinentální španěl
Bez
zkoušky z výkonu
CELKOVÝ VZHLED: nádherný malý španěl,s normální,harmonickou stavbou těla,dlouhou srstí,středně dlouhou tlamou,která je ale kratší než lebka,živou povahou,elegantní,ale přitom robusní,s hrdým držením těla a s lehkým a elegantním pohybem. Délka jeho těla je o něco větší než výška.
HLAVA: v normálním poměru k tělu a proporčně lehčí a kratší než u velkých a střeních španělů.
MOZKOVNA: Lebka:ne přílíš zaoblená,a to ani z profilu ani zpředu,někdy slabě vykazující čelní vrásku.
Stop:prohlubeň dostatečně výrazná.U těžších psů je tato prohlubeň méně zřejmá,ale stále vyjádřená u velmi malých psů je jasně vyznačená,aniž by vykazovala náhlý zlom.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba:malá,černá a zaoblená,ale na špičce mírně zploštěná.
Tlama:kratší než lebka,jemná,zašpičatělá a nepříliš vklenutá po stranách;nesmí
být vytočená vzhůru.
Nosní hřbet:rovný
Pysky:silně pigmentované,tenké a dobře přiléhající.
Čelisti/Zuby:poměrně silné,normální dobře se uzavírající se skus.
Jazyk:nesmí být viditelný,je považováno za vadu,jestliže je stále viditelný nebo
není zatažen po dotyku prstem.
Oči:poměrně velké,dobře otevřené,tvaru velké mandle,nevystupující,posazené
poměrně nízko,vnitřní koutek oka leží na styku lebky a tlamy.Oči jsou tmavé
barvy a výrazné.Oční víčko je silně pigmentované.
Uši:poměrně jemné,ale pevné.Ať je ucho vztyčené nebo zavěšené,při prohmatání nesmí chrupavka končit ostrou špičkou.Uši jsou nasazené poměrně daleko vzadu na hlavě,dostatečně široce,takže odhalují mírně zaoblený tvar lebky.
Varieta se zavěšenýma ušima,nazývaná PHALENE:
V klidu je ucho nasazeno vysoko,podstatně výše než v úrovni očí,neseno zavěšeně,ale přitom je poměrně pohyblivé.Je ozdobeno vlnitou srstí,která může dosahovat poměrně velké délky,což propůjčuje psovi roztomilý vzhled.
Varieta se vztyčenýma ušima,nazývaná PAPILLON:
Ucho je nasazeno vysoko,ušní boltec dobře otevřený a natočený ke straně; vnitřní strana boltce tvoří s horizontálou úhel přibližně 45°.V žádném případě nesmí ucho směřovat nahoru,,čímž by bylo podobné špicovitému typu ucha,a to musí být v každém případě odmítáno.Vnitřek ušního boltce je pokryt jemnou srstí, také vlnitou.Nejdelší prameny srsti dosahují mírně za okraj ucha.Vnějšek boltce je naproti tomu pokryt dlouhou srstí vytvářející spadající prameny(závěs),dosahující hodně za okraje ucha.Křížení obou variet často
přináší polovztyčené uši s klopenou špičkou;tato smíšená forma nesení ucha je závažnou vadou.
KRK: střední délky,v zátylku mírně klenutý.
TRUP:
Hřbetní linie: není ani příliš krátká,ani klenutá,ani pronesená,ale ani plochá.
Bedra: pevná a mírně klenutá
Hrudník: prostorný,dostatečně hluboký. Obvod hrudníku měřený mezi posledními dvěma páry žeber musí být přibližně roven výšce v kohoutku. Žebra jsou dobře vyklenutá.
Břicho: mírně vtažené.
OCAS:nasazen poměrně vysoko,dosti dlouhý,prameny bohaté srsti vytvářejí prapor.V pohybu je ocas nesen zvednutý v úrovni hřbetu a v oblouku,špička ocasu se může dotýkat hřbetu,ale nikdy by ocas neměl být zcela stočený nebo ploše ležet na hřbetě.
KONČETINY:končetiny jsou rovné,pevné,jemné.Nesmějí budit dojem vysokonohého psa. Při pohledu zpředu i zezadu jsou končetiny rovnoběžné.
HRUDNÍ KONČETINY:
Plece:dobře vyvinuté,dobře spojené s trupem.
Nadloktí:stejné délky jako ramenní lopatka,normálně úhlené,dobře spojené s lopatkou,dobře přiléhající k tělu.
Nadprstí:při pohledu z profilu dobře patrné.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Hlezenní kloub:normálně úhlený.
TLAPKY:poměrně dlouhé,nazývané"zaječí tlapky",spočívající stejnoměrně na polštářcích.Silné drápky,nejlépe černé.Mohou být světlejší u hnědých a bílých psů(bílé drápky u bílých psů nebo u psů s bílýma nohama nejsou vadou,pokud je pes jinak dobře pigmentován).Prsty jsou silné,s tvrdými polštářky,dobře osrstěné v meziprstí jemnou srstí dosahující za špičku chodidla a vytvářející špičku.
POHYB:hrdý,volný,lehký a elegantní.
OSRSTĚNÍ:
SRST:srst je bez podsady,bohatá,lesklá,vlnitá(ovšem nikoli kudrnatá),s hedvábnými odlesky,při dotyku není příliš měkká.Chlupy jsou vsazeny naplocho,poměrně jemné,lehce zaoblené díky zvlnění.Vzhled srsti je podobný vzhledu srsti anglického toy španěla,ale výrazně se liší od srsti pekingského palácového psíka,zároveň se ani trochu nepodobá srsti špice.Na obličeji,na tlamě,na přední straně končetin a na spodní straně hlezna je srst krátká.Středně dlouhá srst je na trupu.Na krku je srst delší a vytváří límec a
náprsenku,spadá ve vlnách po hrudníku,vytváří závěs na uších a na zadní straně hrudních končetin.Na zadní straně stehen vytváří jemná srst bohaté "kalhotky".Mezi prsty mohou být malé chomáčky srsti,které
mohou přesahovat prsty,pokud ovšem nedodávají tlapce těžkého vzhledu a naopak ji vzhledově zjemňují a prodlužují.Někteří psi se skutečně dobrou kondicí srsti mají 7,5 cm dlouhou srst na kohoutku a pramínky srsti až 15 cm dlouhé na ocasu.
BARVA:Na srsti může být jakákoliv barva na bílém základu.Na trupu a končetinách musí bílá barva převažovat.Na hlavě je bílá barva nejlépe v podobě méně či více širokého znaku.Bílé znaky jsou povolené na spodní části hlavy,ale převažující bílá barva na hlavě je vadou.V každém případě musí být pigmentovány pysky,oční víčka a především nosní houba.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku:okolo 28 cm
Hmotnost:dvě kategorie
1)méně než 2,5 kg pro psy i feny.
2)2,5 kg až 4,5 kg pro psy,2,5 kg až 5 kg pro
feny.
Minimální hmotnost je 1.5 kg.
VADY:jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost,s níž je vada posuzována,má být v přímém poměru k jejímu stupni.
-plochá lebka,lebka jablkovitého tvaru a vypouklá jako u anglického toy španěla.
-stop příliš vyznačený nebo nedostatečně vyznačený.
-nosní houba nikoliv černá.
-tlama vyklenutá nebo vydutá.
-depigmentace pysků-